Programy RWIND 2 a RFEM 6 lze nyní použít pro výpočet zatížení větrem z experimentálně naměřených tlaků od větru na plochách. V zásadě jsou k dispozici dvě interpolační metody pro rozložení tlaků měřených v izolovaných bodech po plochách. Vhodnou metodou a nastavením parametrů lze dosáhnout požadovaného rozdělení tlaku.
Deskový nosník představuje hospodárnou volbu pro velkorozponové konstrukce. Ocelový deskový nosník s I-profilem má obvykle stojinu vysokou pro maximalizaci smykové únosnosti a oddělení pásnic, ale tenkou pro minimalizaci vlastní tíhy. Vzhledem k vysokému poměru výšky k tloušťce (h/tw ) mohou být pro vyztužení štíhlé stojiny zapotřebí příčné výztuhy.
Navrhování svislého izolačního skla vyžaduje přiřazení různého zatížení na jednotlivé vrstvy celého skleněného dílu. K tomu dochází například při současném působení zatížení větrem a zajištění proti pádu.
Při statické analýze konstrukcí ohrožených ztrátou stability v modulech RF‑STABILITY (pro RFEM) nebo RS‑BUCK (pro RSTAB) je někdy nutné aktivovat vnitřní dělení prutů.
Německá příloha k EN 1992-1-1, národní dodatek NCI k čl. 9.2.1.2 (2) doporučuje rozmístit tahovou výztuž v pásnici deskového nosníku na maximálně jednu šířku odpovídající poloviny vypočítané účinné šířky pásnice beff,i podle rovnice (5,7a).
U těles se nabízí další možnost pro nastavení sítě konečných prvků. Kromě celkového zjemnění sítě konečných prvků lze nastavit také vícevrstvou síť. V takovém případě lze zadat dělení tělesa s konečnými prvky mezi dvěma rovnoběžnými plochami. Tato možnost je vhodná především u protáhlých těles s omezenou výškou.
V dosavadních normách se nestanovila žádná pravidla pro rozdělení zatížení sněhem na solární termické a fotovoltaické systémy, které se na střechy instalují s přizvednutím. Bylo pouze poukázáno na to, že rozdělení zatížení musí odborně zvážit statik. Až národní příloha DIN EN 1991-1-3/NA: 2019-04 přinesla konkrétní ustanovení.
Při výpočtu modelu plochy se vnitřní síly stanoví zvlášť pro každý konečný prvek. Protože výsledky pro jednotlivé prvky obvykle mají nespojitý průběh, provádí RFEM tzv. vyhlazení vnitřních sil, které zohledňuje vliv okolních prvků. Tímto postupem se nespojité rozdělení vnitřních sil upraví. Vyhodnocení výsledků je tak jasnější a snazší.
Program SHAPE-THIN slouží k výpočtu průřezových hodnot a napětí u libovolných průřezů. Oslabení pásnice nebo stojiny otvory pro šrouby lze modelovat pomocí nulových prvků. Při následném přepočítání napětí se zohlední redukované průřezové hodnoty. Zvláštní pozornost je přitom třeba věnovat smykovým napětím, která se obvykle v oblasti nulových prvků nastavují na nulu. Jestliže se přepočítávají smyková napětí na základě redukovaných průřezových hodnot bez další úpravy, ukazuje se, že integrál smykových napětí se již nerovná uvažované posouvající síle. V následujícím příkladu si proto podrobně předvedeme, jak bychom měli smykové napětí počítat.
V případě velkého množství výztuže se mnohdy vyplatí podélnou výztuž na nosníku odstupňovat. zkrácení. Odstupňování výztuže se přitom řídí průběhem síly v taženém pásu. V modulech RF-CONCRETE Members a CONCRETE můžeme zadat odstupňování výztuže, které se následně zohlední u podélné výztuže při automatickém návrhu výztuže. Při výpočtu návrhu výztuže je přitom třeba zajistit přenos obálky působící tahové síly.
Vítr je jediné klimatické zatížení, které na rozdíl od sněhu působí na všechny typy konstrukcí v každé zemi na světě. Rychlost větru závisí na geografické poloze budovy. V současné době je to jeden z hlavních důvodů pro nutnost regionálního rozdělení (větrné oblasti) a zohlednění nadmořské výšky stanovené v oficiálních normách; je třeba také zohlednit kolísání dynamických tlaků v závislosti na výšce nad zemí pro "normální" místo bez maskovacího účinku.
Tepelné ztráty vlivem vnějších komponent jsou bez tepelného oddělení vnitřních komponent enormní. Z tohoto důvodu jsou vnější konstrukční prvky tepelně odděleny od pláště budovy pomocí speciálního zabudovaného prvku. Pro spojení balkónové desky se železobetonovou podlahou lze použít například izolační spoje Schöck Isokorb® nebo HALFEN HIT. Pro posouzení těchto vestavěných komponent je třeba zohlednit příslušné technické schválení. V následujícím příspěvku si ukážeme příklad zohlednění Schöck Isokorb® při výpočtu MKP.
Pro posouzení v mezním stavu použitelnosti podle kapitoly 6.6 Eurokódu EN 1997-1 se má u plošného základu provést výpočet sedání. Modul RF-/FOUNDATION Pro umožňuje vypočítat sedání u základové patky. Vybrat přitom můžeme výpočet sedání u pružného nebo tuhého základu. Při zadání půdního profilu lze stanovit několik půdních vrstev pod základovou spárou. Výsledky sedání, naklonění základu a rozdělení svislého napětí v základové spáře se zobrazí jak graficky tak v tabulce a podávají rychlý a jasný přehled o provedeném výpočtu. Kromě posouzení sedání základů se v modulu RF-/FOUNDATION Pro určují ve statickém výpočtu příslušné konstanty tuhosti pro podepření a lze je v případě potřeby převést do statického modelu v programu RFEM nebo RSTAB.
Při návrhu patek sloupů se k ukotvení často používají vysoce výkonné kotvy. Modelování si v našem příspěvku ukážeme na několika různých modelech, které také vyhodnotíme.
Alternativu k obvyklému automatickému uspořádání plošné výztuže v modulu RF-CONCRETE Surfaces představuje individuální rozdělení výztuže podle požadavků uživatele. Například při tvorbě výkresů výztuže to má své výhody, protože v tomto případě lze jasně definovat oblasti výztuže a také je okótovat.
Při modelování konstrukce může dojít k nepravidelnému číslování objektů v důsledku kopírování, dělení linií a prutů atd. Mit Hilfe der automatischen Umnummerierung ist es möglich, die Nummerierung neu zu strukturieren und damit die Übersichtlichkeit zu verbessern. Dies ist für Knoten und Stäbe möglich, in RFEM außerdem für Linien, Flächen und Volumina.
Tabulky se zatížením poskytují jednoduchou možnost pro kontrolu použitého zatížení. Vhodné je například rozdělení zatížení do jednotlivých řádků. Po rozdělení zatížení do tabulky zatížení se údaje o zatížení zobrazí podle konstrukčního prvku (uzly, pruty, linie, plochy nebo tělesa). Takže se usnadní analýza zatížení každého konstrukčního prvku. Data zatěžovacích stavů mohou být zkomprimovaná později.